Babu-Beba Schmeichel X Merlin z Lobkovických vinic

1.3.2012   3male     2female

GEORG, GUSTÍK, GIN, GITA, GINA JSOU NA SVĚTĚ!!!!

Jsou to poslední štěňátka od této vynikající fenky!!

Georg, Gita, Gina, Gin, Gustík-schovaný

Gina Pes vítací a Wild Tea Pug ze Sametu

Je nám 9 dní. Máme se čile k světu. Chutná nám jíst, líbí se nám masáž bříška a zkoumáme- plížením vpřed- celý svůj vesmír( naše pečovatelka si myslí, že porodní prostor vesmírem není). Zatím nevidíme, neslyšíme, ale to nám nebrání ve výzkumu, protože máme hmat a čich a teploučko poznáme také. Někteří z nás jsou spokojeni pořád a někdo už při zabloudění do rohu dává hlasitě najevo svou nelibost. Ještě pár dní a budou znát naše začínající povahové rozdíly.

Utíká to utíká. Zítra to budou 3 týdny, co jsme se narodili. Už vidíme, zkoušíme chodit -někomu to jde líp někomu hůř. Gin se už naučil sedět a Gituška to úspěšně zkouší taky. Máme za sebou první odčervení- něco tak ošklivého jsme ještě neochutnali( bodejť by ne když známe jen chuť mlíčka) Škoda, že venku není ještě tepleji- máme slíbenou sluneční lázeň.

Je nám 24 dní...Začínáme si hrát.Gituška-prvorozená-je nejčilejší. Snaží se Ginovi ukousnout ocásek, uši, cokoli. Ještěže nám zatím zoubky teprve začínají růst. Chůze zatím připomíná grotesku- pokus, omyl - jako ve zpomaleném záběru filmu.To si my mopsátka, ale nemyslíme- to ta naše dvounohá chůva- pořád nás tu kontroluje a sedí tu na stoličce. Venku je prý krásně, a tak jdeme odpoledne na to slíbené slunění.

Čas běží a je nám 6 týdnů. Přišel se na nás podívat pan doktor. Pěkně nás všechny prohlédl a pak jsme dostali včeličku. Ani jeden z nás nezakvičel- jsme zkrátka hrdinové. Papáme už granulky, nejdříve namočené a dnes už jsme baštili i tvrdé a moc nám to chutnalo. Pak jsme je řádně zapili- z mističky i od maminky. Ta nám do pelíšku nosí různé dobroty a hračky. To se vžycky naše pečovatelka diví, co nám tam zase Babulka dala. Rádi se necháme vždycky vynést ven a tam řádíme na dvorku a zkoumáme okolí. Teď nám počasí dva dny nepřeje a jsme celí nesví, když jsme celý den jen doma.No takhle je to prý v dubnu normální.

Týden utekl a zase je něco nového. Dnes byla akce čipování. Opět jsme byli stateční a ani jsme nepípli. Odpoledne jsme řádili na sluníčku- dnes mamina dělala dozor a táta a Čajda si s námi hráli. Na dědečka Broučka chodíme jen tak se podívat a olíznout mu čumáček. Něco nám říká, že ho máme nechat v klidu, že je to zkrátka děda. No a jak jsme byli odneseni domů do pelíšku, usnuli jsme jako zabití- jarní vzduch unaví....

Tak a je tu pro mne tak smutný čas. Čas loučení s mopsátky. Ještě, že neodcházejí najednou,ale postupně. První odjela k novým majitelům má oblíbená čilá a chytrá Gituška. Jediné, co mě uklidňuje, že se na ni nová panička moc těšila a má ji za svou 11tiletou fenečku, která je už v mopsím ráji. Tak Gitunko, přeji Ti  hodně lásky!!!

Čas běží jak splašený a všechna mopsátka jsou v nových domovech. I Ginuška, kterou bych si nejraději nechala. Byly jí už 3,5 měsíce, když se s námi rozloučila. Ale je ve velmi dobrých rukách. Sice se mi po ní stýská, ale ona za chvíli zapomene a já budu taky jen vzpomínat a těšit se na naše setkávání na výstavách i jinde...

 Tak mopsátka moje, žijte si svůj mopsí život- co nejšťastnější- se svými novými lidmi!!!!